13. března 2024–28. března 2024

Irena Procházková patří k tvůrcům, pro něž je charakteristický bytostný kolorismus.

Barva, kterou mnohdy až sochařsky hněte, pro ni má zcela stěžejní smysl. Její funkce vypovídá o pocitově vnímané atmosféře krajiny či figur umístěných v interiéru nebo exteriéru. Je zde využita jako promyšlený stavební prvek obrazu. Pro budování obrazového prostoru často využívá Procházková teplotní kontrast. Jak tvoří objem a prostor v obraze? Jakým způsobem vyjadřuje světlo a volí barvy? Malířka přemýšlí, jaké odstíny ponese popředí a pozadí obrazu, jaké barvy umístí vedle sebe nebo jakým odstínem teplé nebo studené škály zaplní plátno. Pomocí těchto konstrukčních prvků komponuje svůj obraz. Barvu nanáší v sytých plochách, aby zaujala své jedinečné místo jako samostatný výtvarný prvek. O vztazích čistých barev se již na počátku 20. století inspirujícím způsobem vyjádřil Cézanne: „Neexistují linie, neexistují modelace, jsou pouze kontrasty. Avšak kontrasty to nejsou pouze černá a bílá, ale barevné vztahy. Modelace není nic jiného než správné vztahy mezi barevnými tóny. Jsou-li všechny oprávněně vyjádřeny, vzniká modelace zcela samovolně.“

Barva je pro autorku výrazem duševního hnutí. Citová působnost barvy je podpořena použitím výrazné barevné nadsázky. Figury získávají barevný dojem z postavy samé. Základním prvkem malby je barevná skvrna vycházející z prožitku viděného modelu. Z těchto skvrn tvoří objemy a vyjadřuje prostor. Pokud jde o modelaci světlem a stínem, snaží se docílit hloubky bez ztráty zářivosti. Objem a prostor jsou utvářeny barevnými vztahy a umělcovou dovedností, jak se s nimi vypořádat.

V tvorbě Ireny Procházkové je vidět radost ze života, její práce jsou osobní a emočně založené. Ráda se životem nechává bavit, umí si jej užít a tento životní optimismus promítá i do svých pláten. Ve své figurální tvorbě odkazuje na sedící či stojící postavy, které k sobě mají nějaký vztah: přátelský, rodinný, milostný či jen sporadicky náhodný. Postavy na plátně spolu nezřídka komunikují a zároveň vybízí ke komunikaci s divákem. O čem spolu postavy hovoří? Příběh jako záhada, která nezneklidňuje, ale naopak těší. Každodenní existence v obrazech zachycuje emoční náladu, s osobní vazbou malířka často poukazuje na vytváření blízkosti. Lidský život není jen racionální, nefunguje podle objektivity. V hledání řešení je autorka zcela subjektivní a originálně svá.

Irena Procházková se narodila v Táboře v České republice v roce 1973 a v současné době žije v Praze. Od roku 2019 čas to vystavovala především v zahraničí (např. ArtExpo New York 2019, London START 2019, 2020, Carrousel du Louvre 2021, FIABCN Barcelona 2021, RED DOT Miami 2021, ART CONNECTS WOMEN 2022 v Dubaji). Její díla se nacházejí v četných zahraničních sbírkách v České republice, Rakousku, Itálii nebo Španělsku.